Jaroslava Bičovská: A prima vista, 2015

Výstava je uspořádána ve spolupráci Galerie Gema a Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
Otevřeno denně 9:30-11:30; 12:00-17:00

Jaroslava Bičovská

narozena 12. 8.1945 v Brandýse nad Labem.
Studia: SOŠV/VŠVH v Praze v letech 1960 – 1964.

Jaroslava Bičovská od počátku inklinovala ke grafice a kresbě. Začínala v nakladatelství Vyšehrad, nejprve jako administrativní pracovnice a později jako technická a výtvarná redaktorka. Zde začala ilustrovat své první knížky. Pak se ale vdala, bydlela v Brandýse nad Labem, věnovala se mateřským povinnostem a rázem tak ztratila veškerý kontakt s Prahou a výtvarným děním. Po mateřské nemohla dlouho najít práci, až nakonec začala vymýšlet a kreslit pro časopis Naše rodina velmi úspěšné komiksy pro děti. Jeden rok dokonce vycházely i v dětském časopise Usáma v Sýrii.
V průběhu let se její zájem obracel stále více k volné malířské tvorbě. V roce 1976 si vybudovala malý ateliér a rozhodla se opustit komiksovou tvorbu a naplno se věnovat malbě. Té se však absolventka grafické školy učila sama, a tak jí nikdo neulehčil první kroky při osvojování nové techniky. Za své vzory považuje Davida Hockneyho a Hanse Hartunga, jehož obrazy jsou koncipovány na čáře, což jí – bytostné kreslířce - bylo velmi blízké.
Již první figurální obrazy z osmdesátých let minulého století, velmi tmavého ladění, zobrazující zejména postavy hudebníků a komediantů, prozrazovaly zvláštní snový svět Jaroslavy Bičovské, oscilující mezi realismem a abstrakcí. Téměř hyperrealisticky podané figury se vznáší v abstraktním prostředí, chvějícím se dojmy vyplývajícími z jejich činnosti. V obraze Jamsession z roku 1989 je skoro hmatatelná hudba obklopující vyobrazené muzikanty.
V devadesátých letech nabrala abstraktní linie v obrazech Bičovské silnější dech, ale strhující atmosféra děl zůstala. Setrvaly hudební motivy (Unisono, Da capo, Silensio, Sólo...) neb díky mamince pianistce je hudba v Bičovské velmi silně zakořeněna. Mimo to se objevila témata akce, pohybu a proměny (Rašení, Zjevení, Znamení, Podvečer...).
V té době se také Bičovské začíná otvírat dosud nedostupný svět za hranicemi. Před revolucí se dostala díky sňatku s dr. Charifem Bahbouhem, CSc., původem Syřanem, „pouze" do arabského světa – Sýrie, Libanonu a Alžíru. Tamní kultura se jí dostala pod kůži, zejména pak kaligrafie, která jí byla velmi blízká (Záznam krásného dne, Návštěva Damašku...). V roce 1990 s manželem založili nakladatelství Dar Ibn Rushd, zaměřené na vydávání publikací z arabského světa. Většinu knih Jaroslava Bičovská typograficky upravila a navrhla obálky, mnoho z nich i ilustrovala.
Při kreslení používá zvláštní techniku, kdy si kresby nejprve do papíru ryje, a pak teprve sahá po tužce a barvách. Čára se jí zdá příliš konkrétní a rytím se brání absolutnímu realismu.
Po roce 2000 dochází k proměně barevné palety, snad i částečně díky bezpečnému ovládnutí malířské techniky, Bičovská volí jasné, až zářivé barvy. Novou tvorbu představují drobné akvarely a plátna, která se po čistě abstraktním období vrací opět na pomezí abstrakce a reality. Sálá z nich nefalšovaná radost z žití, z vidění krásy kolem sebe a malířská jistota. Bičovská v nich zachycuje vše, co je jí blízké – krajina kolem řeky v Brandýse nad Labem, zámecký park či vlastní zahrádka. Výstavní cyklus doplňuje i série kreseb z tzv. Kalifornského deníku, který byl vydán i knižně.
Linda K. Sedláková

Zastoupení ve sbírkách:

Národní Galerie v Praze; České muzeum výtvarných umění v Praze; Národní Galerie Soul, Jižní Korea; Národní Galerie Damašek, Syrie; Česká pojišťovna, Praha; Frost collection California, soukromé sbírky v Hamburgu, Milánu, Groningenu, Kodani, Amsterodamu a další veřejné a soukromé sbírky doma i v zahraničí.