Mikuláš Medek: Divadelní prospekt ke hře J. Topola "Slavík k večeři", 2017

Slavík k večeři - Hra ve snu

Jednoaktová hra, kterou měl mezi ostatními přítelovými díly nejraději Václav Havel, bývá charakteristicky přiřazována k dílům českého absurdního divadla. Rodinná večeře, na kterou byl pozván pan Slavík, má pro hosta stejně tragické zakončení jako život každého člověka: teprve perspektiva smrti dodává životu cenu... nebo naopak...

Každá replika Topolovy černé komedie nabývá existenciálních rozměrů, což je metoda, připomínající Kafku, Pintera a Becketta.

Dramatik:
Josef Topol
Inscenátoři:
Režisér: Josef Topol
Scénický výtvarník: Mikuláš Medek
Kostýmní výtvarnice: Ivo Fiala
Asistentka režie: Helena Glancová

Obsazení
Otec: František Řehák
Matka: Jarmila Derková
Syn: Jiří Klem
Dcera: Hana Pastejříková
Slavík: Miroslav Masopust

 Mikuláš Medek

Český malíř Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze. Byl vnukem českého impresionistického malíře Antonína Slavíčka, jeho otcem byl spisovatel a legionářský generál Rudolf Medek, jeho bratrem byl publicista, novinář a bývalý šéf prezidentské kanceláře Václava Havla Ivan Medek.

V letech 1942 až 1944 Medek studoval na Státní grafické škole v Praze, poté krátce studoval na Akademii výtvarných umění a na Vysoké škole umělecko-průmyslové pod vedením Františka Muziky a Františka Tichého. Svoje studia nedokončil, neboť byl jako syn legionáře a prvorepublikového generála po komunistickém převratu ze všech škol v roce 1949 vyloučen. Následně pracoval jako pomocný dělník ve Škodových závodech na pražském Smíchově, maloval pouze soukromě. V době cenzury si přivydělával prodejem svých drobných grafik a restaurátorských pracích. Spolupracoval také s Karlem Teigem, kterému pomáhal při vydávání uměleckých sborníků.

V roce 1951 se Medek oženil s uměleckou fotografkou Emilou Tláskalovou.

V období politického uvolnění v 60. letech 20. století byl Medek přijat do Svazu výtvarných umělců, v roce 1963 se mohla konat jeho první větší samostatná výstava a Medek se dočkal i svojí první zahraniční výstavy. Mohl také pracovat na veřejných zakázkách, mezi které patří například oltářní obraz kostela v Jedovnicích (1963) a kompozice pro interiéry kanceláří Československých aerolinií v Damašku, Košicích (obojí 1963), Paříži (1964), Praze Ruzyni (1969) a New Yorku (1970).

Medek byl jedním z nejvýznamnějších představitelů českého moderního umění. Jeho tvorba byla založena na principech spirituálního surrealismu, od kterého se později pomalu odkláněl k nefigurativní malbě. V roce 1952 procházel vlivem existencialismu a jeho hlavním tématem byla lidská postava. Přes tyto existenciální malířské kompozice postoupil k tzv. preparovaným obrazům, založeným na racionálně rozložených barevných útvarech. Po roce 1964 se opět vrátil k figurativní a imaginativní malbě. Medek se rovněž věnoval knižní ilustraci.

Medek svou tvorbou ovlivnil nastupující generaci českých umělců, kteří později našli svoje uplatnění v informelu. S jeho díly se tito umělci a úzké publikum měli možnost seznámit na neveřejných soukromých výstavách, tzv. Konfrontacích.

V roce 1962 byl Medek diagnostikován se závažnou formou cukrovky, která byla příčinou jeho následné osteoporózy a celkové slabosti organismu. Po pádu mu špatně srostla noha a kulhal, také trpěl úpornými bolestmi páteře.

Medek zemřel ve věku 47 let 23. srpna 1974 v Praze na komplikace spojené s cukrovkou.