Perličky na zdi: prodejní a sběratelská výstava, 2016

Na vánoční výstavě Galerie Gema měli návštěvníci možnost zakoupit drobná originální díla předních českých umělců za zvýhodněné, dotované ceny. Svá díla poskytli E. Adamcová, J. Bičovská, V. Bláha, V. Horálek, J. Kačer, P. Mühlbauer, I. Ouhel, J. Plieštik, J. Sopko

Součástí výstavy byla i pocta dlouholetému příteli Galerie Gema a velkému sběrateli umění Luboši Hromádkovi (1931 – 2016), v podobě malé výstavy jeho tvorby. Lubomír Hromádka se narodil 26. dubna 1931 v Praze v krejčovské rodině a stejně jako jeho otec se této profesi věnoval. Byl milovníkem, znalcem a sběratelem moderního výtvarného umění, kteroužto vášeň zdědil po svém otci a každý, kdo jen kdy navštívil jeho byt na pražských Vinohradech, odcházel unesen rozsahem jeho sbírky. Marně by kdo hledal kus volné zdi – umělecká díla visela všude, kam jen oko dohlédlo. Jedinou výjimku tvořila knihovna, která opětně skrývala nejeden skvost uměleckohistorické literatury. Pan Hromádka, ač měl ukončenou jen základní školní docházku (byv synem buržoazního živnostníka, nemohl dále studovat) se sám učil anglickému jazyku a v dobách železné opony si psal do různých světových muzeí a galerii o výstavní katalogy, když už výstavy nemohl navštívit osobně. Přehledem a znalostmi předčil nejednoho graduovaného odborníka, ale vždy zůstal skromným obdivovatelem krásy. Jeho přirozený pohled a cit pro umění kvitovali s povděkem i výtvarníci sami a s nejedním ho pojilo blízké přátelství. Ze starší generace jmenujme například Kamila Lhotáka, Františka Hudečka, Františka Grosse či Miroslava Holého, z mladších pak Václava Boštíka, Jiřího a Daisy Mrázkovi, Zbyška Siona a mnohé další.
V roce 1991 stál u zrodu naší Galerie Gema, pod jeho záštitou vznikaly její první výstavy a jejím otcovským přítelem zůstal až do posledních dní. V únoru tohoto roku mu lékaři diagnostikovali zákeřnou chorobu, se kterou statečně bojoval a těžké dny nemoci si zpříjemňoval živým studiem uměnovědné literatury a posléze se i vrátil ke své kdys oblíbené činnosti, totiž k malování jakýchsi variací na jeho oblíbené malíře – již zmíněného Kamila Lhotáka či jeho milovaného francouzského malíře Maurice Estèva. Přestože je na kresbách vidět již lehce nejistá ruka, mají sílu upřímného zaujetí, velkého citu pro barvu a kompozici.